Kapesné pětistovka měsíčně: Je to hodně, nebo málo a co tím vlastně děti učíme
Spořím si | 9.9.2019
Podle dlouhodobých průzkumů dává devadesát procent rodičů svým dětem kapesné. Je to výchovné, myslí si, a s nimi i finanční odborníci a psychologové. Řada z rodičů však řeší, jak vysoké má být, aby mělo ten správný efekt.
„Typické české dítě dostává od svých rodičů kapesné kolem pětistovky měsíčně. Tři čtvrtiny dětí si měsíčně přijdou na částku vyšší než 250 korun, čtyři procenta dětí se těší měsíčně z vysoce nadprůměrného kapesného patnáct set korun a více," říká Ondřej Hák, ředitel produktů a rozvoje obchodu Equa bank.

Banka si nechala udělat průzkum na téma rodinné finance a z něj dál vyplynulo, že zhruba polovina rodičů vnímá kapesné jako důležitý nástroj k tomu, jak naučit děti hospodařit s penězi. „Chtějí, aby s přijímáním kapesného byly u dětí spojeny i povinnosti, které jsou podobné tomu, co řeší dospělý člověk, když musí vyjít se svým příjmem ze zaměstnání," doplňuje Ondřej Hák.

Nicméně za co dítě utrácí, už tolik rodiče nekontrolují. Zhruba polovina sice chce vědět, na co přibližně kapesné děti vydají, ale jen malá část, 11 procent, chce mít o využití kapesného detailnější přehled.

Jak určit pravidla
Podle expertů by měla platit jasná dohoda, na co všechno je kapesné určeno. „Obecně na drobnější věci. Nebudeme požadovat, aby si z něj pořizovalo cokoli, co nevidí jako hodnotu nebo co obecně vnímáme jako povinnost rodičů, tedy třeba ponožky, penál, jídlo, školní sešity. Kapesné je na pokrytí potřeb dítěte tak, jak je samo vnímá, nikoli jak je vnímají rodiče," míní psycholog Dalibor Špok.

Děti by měly být schopné z kapesného našetřit i na dražší věci, které chtějí, případně se na nákupu finančně podílet. „U nákladných položek, jako je třeba mobilní telefon, pokud po něm dítě dlouhodobě touží a rodiče jej vidí jako rozumnou investici, by měla platit dohoda, že dítě se na této investici bude ze svého kapesného nějak podílet, třeba i malou, symbolickou částkou. To umožní budovat v dítěti finanční gramotnost, schopnost odkládat uspokojení krátkodobých potřeb ve prospěch dlouhodobějších," míní psycholog.

Jen nedoporučuje, aby se nákladnější věc nakupovala dopředu s tím, že svůj podíl dítě postupně splatí. „Tím ho učíme žít na dluh," dodává Špok.

S tím souhlasí i poradkyně Partners Daniela Kočí. „Měly by se naučit nekupovat si nic, na co nemají. Děti si například někdy půjčují peníze od kamarádů, kteří mají větší kapesné, na věci, které chtějí. Zvlášť pokud třeba vidí, že si rodiče půjčují na dovolenou. Mají tendenci to pak dělat také a to není dobře," říká Kočí.

Doporučuje vést děti k tomu, aby si z kapesného ukládaly bokem jednu třetinu. Získají tím návyk a jednou budou automaticky tvořit finanční rezervy.

Spolužák má víc než já
Pokud nastane situace, že dítě závidí spolužákovi vyšší kapesné, je to podle Špoka důležitá životní lekce, před kterou nesmíme chtít dítě „ochránit". „Musí se naučit, že existují lidé, kteří jsou bohatší nebo chudší nebo kteří jiným způsobem nebo nerozumně utrácejí nebo kteří mají jiné hodnoty a jiný přístup k výchově dětí," říká Špok.

Měsíční částku by tedy nezvyšoval jen proto, že nějaký kamarád má více. „Odolávat neustálému sociálnímu srovnávání je koneckonců jedna z nejdůležitějších životních kompetencí, stejně jako naučit se, že peníze nejsou v životě rozhodujícím faktorem štěstí," dodává psycholog.

První kapesné do školy
Odborníci se shodují, že správný čas na pravidelné kapesné je nástup do školy. Výše kapesného by měla být úměrná věku a potřebám dětí.

„Prvňákům bude stačit pár desítek korun jednou za týden. S každým ročníkem základní školy můžete týdenní kapesné postupně navyšovat. O kolik, to samozřejmě záleží na finanční možnosti rodinného rozpočtu," říká David Hubáček, který se v České spořitelně věnuje finančnímu vzdělávání.

Vyšším kapesným učíme děti větší zodpovědnosti, na druhou stranu dítě můžeme rozmazlit. Proto je ideální se pohybovat někde uprostřed. Kapesné v hotovosti by Hubáček dával malým dětem, těm starším by peníze posílal již na bankovní konto a svěřil jim vlastní platební kartu.

Průzkum pro Equa bank ovšem zjistil, že hotovost stále převládá, dostává ji 73 procent dětí. Jen 27 procent už dostává od rodičů celé nebo část kapesného na svůj vlastní bankovní účet, který tak musí umět obsluhovat. Podobné zjištění má i průzkum Poštovní spořitelny, ve kterém vyšlo, že bankovní účet má třetina školou povinných dětí, platební kartu téměř pětina.

„Vlastní účet v bance rodiče v průměru zakládají okolo devátého roku života dítěte, tedy zhruba ve čtvrté třídě. Platební karta ale u dětí běžná není, ačkoli je banky nabízejí od osmi let věku dítěte. Celkem ji podle průzkumu má 18 procent školáků a v průměru kartu dostávají ve 14 letech," říká Přemysl Hanzelka z Poštovní spořitelny.


Zdroj: aktuálně.cz